„Druhá liga je pro nás ideální soutěží. Užívejme si ji, dokud ji tu máme,“ říká Miroslav Kříž

Obrázek uživatele HC Rodos

Druhou ligu v tomto týdnu zasáhla sedmidenní přestávka a řada z nás se již nemůže dočkat pokračování zápasového koloběhu. Nejinak je na tom dvorský fanclub, který také v letošní sezoně představuje pro HC Rodos obrovskou podporu a na leckterém zimním stadionu si vyslechl pochvalná slova od domácích pořadatelů, ba dokonce hráčů soupeře.

Jedním z představitelů organizované složky, která ve městě funguje už rovných dvacet let, je MIROSLAV KŘÍŽ (na snímku vlevo). Ten k našemu potěšení kývl na rozhovor pro webové stránky a my jen věříme, že povídání s ním bude vedle tradičním rozhovorů s hráči vhodným oživením i pro vás čtenáře.

Míro, začít nemohu jinou otázkou: jak je fanklub zatím spokojený s dosavadním průběhem sezony? Po 33 kolech našemu týmu patří v silné konkurenci skupiny Střed šestá nepostupová příčka do play off.

Vzhledem k aktuálnímu postavení v tabulce spokojení být samozřejmě nemůžeme. Ale takto obecně se to asi říci nedá, každý to vnímáme trošku jinak. Rozhodně to však není o tom, že bychom v důsledku aktuálních výsledků zápasy nějak bojkotovali a podobně. Troufám si říci, že už jsme natolik vyspělí fanoušci a máme s šéfem klubu natolik výborné vztahy, že tyto nesmyslné a vyhrocené reakce raději ponecháme u sousedů (smích). Pokud budu mluvit za sebe, nevnímám situaci tak dramaticky a spíš koukám na to pozitivní, například dvě výhry s Trutnovem nebo vyrovnané souboje s Vrchlabím.

Všichni víme, že nám trestuhodně ujel začátek soutěže. Přesto je dobré vzpomenout na fakt, že i když se nám na startu výsledkově nedařilo, hokej v podání Rodosu se fanouškům musel líbit. Viděl jsi to stejně?

Předně chci podtrhnout, že šestá příčka podle mého neodpovídá schopnostem a síle současného kádru. Tenhle mančaft by měl bez problémů hrát o třetí místo. Možná to zní dost ambiciózně, ale jsem o tom přesvědčený.

Začátek soutěže nebyl vůbec hezký. Hokej se hrál parádní, ale ty závěry zápasů, to se snad ani nedá nijak popsat. Bohužel to zatím vypadá, že nás nepovedený start připravil o vrchol sezony. K mým pocitům při zápasech v úvodu ročníku by se dalo říci, že hodně radosti vystřídalo ještě víc zklamání, ale tak to v hokeji bývá.

Před vánoční přestávkou jsme si střihli tři výhry v řadě korunované vysokým vítězstvím nad Bílinou. Tam to už vypadalo na hodně nadějně, souhlasíš?

Tak ono to nadějně vypadalo už po tom hrozném začátku, kdy přišel koncert v Letňanech a doma skvělá výhra s Kolínem. A pak znovu po šestigólových porážkách Klatov a Trutnova. To jsme si říkali, že už je to tady, teď už to pojede. A ono pořád nic. Naposledy jsme to tak vnímali po sérii s Děčínem, Klatovy a Trutnovem, pak přijela Kobra a bylo po nadějích. Hrajeme skvělý hokej, který se musí líbit, ale máme strašně nevyrovnané výkony.

V novém roce ale na tříbodové vítězství čekáme. Čím to podle tebe je?

To je spíš otázka na mančaft, nelze to tak jednoduše analyzovat. Řekl bych, že se nám trošku zadrhla ofenzíva. Občas řešíme herní situace příliš složitě, často je zbytečně přehráváme, místo rychlejšího a nečekaného zakončení. U některých kluků trošku chybí forma a tím pádem i klid v koncovce. Ale jak říkám, těch faktorů může být víc. Počínaje kvalitou a hrou soupeřů, po naši taktiku hrát více dozadu... Teď si tak říkám, že tady vypouštím moudra jako nějaký odborník, ale to rozhodně nejsem, spíš klasický hospodský trenér (smích).

Trenér Jiří Malinský mluvil pro náš web po posledním domácím zápase s pražskou Kobrou (1:4)

Pojďme ale k pozitivnějším věcem. Dvorský fanklub prožívá úspěšný ročník. Oslavili jste dvacetileté výročí, představili famózní chorea.

Ale jo, v mnoha ohledech to letos vcelku jde. Co se týče chorea, tak tady jsme udělali ohromný posun vpřed, to je pravda. Výrazněji však naši kreativitu limituje naše umístění na zimáku a jeho nevhodné stavební uspořádání, takže to nikdy nebude podle našich představ. Hlasité povzbuzování, myslím, máme také na dobré úrovni, i když nás v této oblasti čeká ještě spousta práce a doufejme výraznější progres. Samozřejmě, někdy je to slabší, někdy naopak naprostá pecka. Třeba poslední zápas v Trutnově, kdy se k nám přidala spousta lidí a parádně se fandilo. A když vám k tomu hokejky pomohou výkonem, je to super. To pak zapomenete, kde se v tabulce zrovna nacházíte.

Domácí atmosféra je vážně super a v naší menší hale si kotel pochvalují i soupeři. Co výjezdy do venkovních arén?

No s výjezdy a účastí na venkovních zápasech je to letos poněkud horší. Výrazně nám do účasti promlouvá studium mladších členů, pracovní povinnosti starších a přirozený úbytek díky nepříliš dobrým výsledkům. Na druhou stranu se na všechna důležitá utkání kotel slušně zaplnil, což bylo rozhodně pozitivní a lidem za to palec nahoru! Asi bych si neměl moc co stěžovat, ani na výjezdovou disciplínu, ale vzhledem k tomu, že se hrálo hodně o sobotách, očekával jsem na některých zápasech přece jen víc kousků. Když to obrátím, tak před vánoci byl pěkný počet v Mostě a můžeme se pochlubit svojí účastí na každém venkovním zápase, kdy i na dálky (Klatovy, Sokolov) nejelo nikdy méně jak osm lidí.

Je pro vás právě druhá liga ideální soutěží na zdokonalování úrovně fanklubu? Kde třeba čerpáte nápady, kdo je pro vás inspirací?

Tato soutěž je pro nás naprosto ideální, s pár výjimkami proti nám vždycky někdo fandí. O to lepší je pak na zimáku atmosféra a je tam potřebná motivace něco vymyslet a ukázat. S nápady to je různé, každý má možnost něčím přispět, ale většinou to řeší úzký okruh lidí. Inspiraci hledáme všude možně. Sledujeme fanouškovskou scénu u nás i v zahraničí. Dříve byl pro nás inspirací a maličko i vzorem jeden nedaleký soupeř, nicméně po jednom zápase loňské sezony naše sympatie ztratil. Mylně jsme očekávali, že respekt a slušnost je vzájemná. Nakonec se to nějakým způsobem vysvětlilo, ale ten vztah je už bohužel narušen.

Zatím největší peckou bylo choreo před derby proti Vrchlabí, jímž jste zavzpomínali na dvacet let fanklubu. Kolik času taková věc zabrala, kolik lidí se na ní podílelo a co to vůbec stojí?

Pravda, to choreo bylo hodně povedené, přesto si osobně dovolím zařadit výše choreo k 100 letům vzniku republiky. Bylo pro nás první takto velké a toho malování tam bylo strašně moc (smích). Třeba u Masaryka většina malujících nevěřila, že z toho vyjde tak pěkný obrázek. Kolikrát jsem i já zapochyboval, ale nemohl jsem to na sobě nechat znát (smích). K tomu jsme řešili různé problémy a také zavěšení, aby to bylo pro ostatní diváky bezpečné. Takže když se to povedlo, byla to pro nás všechny obrovská úleva a zároveň radost, že jsme schopni něco takového zrealizovat.

A podařilo se to natolik, že jste ve tvorbě pokračovali i v dalších utkáních.

Nadšení pokračovalo, namalovali jsme něco na Trutnov až do tebou zmíněného chorea na oslavu dvaceti let. Když vezmu ta velká chorea, někdy to bylo fakt na krev. Malovalo se přibližně 10-11 dní, od rána do pozdních večerních hodin, kdy se v klubovně střídalo okolo osmi lidí. Samotná příprava jak v tělocvičně, nebo na zimáku zabrala přibližně nějakých 8-9 hodin. Teď si dáváme od malování pauzu, ale něco bychom ještě do konce sezony chtěli prezentovat.

A co ty náklady?

Náklady na ta dvě velká chorea nás vyšly na pěknou sumičku okolo osmi tisíc korun. Použili jsme finance ze sbírky do choreokasičky, ale hlavně od našich partnerů, kteří fanklub dlouhodobě finančně či materiálně podporují, za což jim patří velký dík. Také bych rád využil této příležitosti a ještě jednou poděkoval všem, kteří se na realizaci aktivně účastnili nebo nás v našem snažení podporovali. Vím, že to mnohdy nebylo vůbec jednoduché vydržet (zejména se mnou), ale společně jsme to zvládli.

Když jsme byli u zápasu s Vrchlabím: náš rival před sezonou vyhlásil postupové cíle. Před nedávnem jeho kádr posílila zvučná jména Jaroslav Hlinka a Jaroslav Bednář. Vidíš HC Stadion letos jako hlavního favorita?

Vidím ho jako jednoho z favoritů. Osobně však sázím trochu více na Sokolov. Tím neříkám, že by Vrchlabí vyšší soutěž neslušela, divácky jsou na tom výborně, kotel taky nějaký mají (smích), hokej by tam byl jako ryba ve vodě. Na druhou stranu si postup Vrchlabí moc nepřeji, přišli bychom o čtyři skvělé zápasy. Fandové našeho rivala mě snad pochopí a prominou (úsměv).

My jsme s Vrchlabím sehráli tři nezapomenutelné zápasy. Ve dvou domácích jsme si vždy nechali utéct tříbrankový náskok, na ledě soupeře jsme zase o výhru přišli v úplném konci duelu. Pokaždé porážka 3:4, ale radost z toho, že se naši kluci proti velkému soupeři neztratili.

Ve všech případech to byla oslava hokeje, pro diváka naprosto parádní zážitek! Ztratit v těchto zápasech tříbrankové vedení je trochu k nepochopení, ale asi to k nám letos patří. I tak kluci zasluhují respekt za výkon proti tak silnému soupeři, jakým Vrchlabí bezpochyby je. A znovu říkám, pár podobných zápasů lépe takticky i psychicky zvládnutých a dnes si pomalu vybíráme, s kým půjdeme do play off. Škoda, leckdy chyběl jeden gól, aby se zápas vyvinul v náš prospěch. Třeba druhý zápas doma, zkraje druhé třetiny přesilovka 5 na 3 a nic. Vrchlabí pak přitvrdilo a my na to nedokázali reagovat. Ale snad nejvíc jsme to zazdili ve Vrchlabí, kde jsme měli výhru na stříbrném podnose, servírovanou ve třech vyložených šancích. Kdyby se tehdy ujala jedna jediná tutovka, vezeme z Vrchlabí tři body.

Za třetí shodnou porážkou 3:4 od Vrchlabí se před více než měsíce ohlížel Patrik Fořt

Trutnov jsme letos dokonce dvakrát porazili. Mohly by být právě výkony z podkrkonošských derby tím, čeho by se naši kluci mohli před rozhodující fází celé sezony odrazit?

Tak určitě. Jen nevím, jestli jsme schopni výkony z derby prezentovat víc zápasů po sobě. To nás asi nejvíce mrzí. Když víme, že kluci, když do toho jdou naplno, můžou hrát úplně s každým.

My aktuálně na postupovou čtvrtou příčku ztrácíme 14 bodů. Vypadá to hrozivě, ale ve hře je bodů ještě 27 a máme zápas k dobru. Je v tobě ještě naděje, že by vše mohlo mít happyend?

Naděje umírá poslední, stát se může všechno. Záleží, jak si mimo nás povede Trutnov a Nymburk. Jsem sice optimista, ale 14 bodů je už strašně moc, a kdyby se to povedlo, byl by to obrovský úspěch. Všechno je teď v rukou kluků, my jim můžeme jenom slíbit, že je budeme podporovat, ať ta naděje bude nebo ne. Prostě věříme!

V posledních dnech se na internetu řešilo, zda je pro město lepší druhá liga nebo krajská liga. Připojíš vlastní názor?

Za mě jednoznačně druhá liga a užít si jí naplno, dokud tu je. I když měl kraj své kouzlo a rád na výjezdy do Bydžova, Hronova, Náchoda či Nové Paky vzpomínám, přece jenom je tohle o level výš. Ať se jedná o kvalitu hokeje nebo fanouškovské obce. A ano, někdo řekne, že když je tu druhá liga, nehraje v týmu tolik odchovanců. Je to pravda, odchovanci to ve svých klubech mají vždycky těžké. Ale ve Dvoře máme několik šikovných kluků, co by druhou ligu mohli v pohodě hrát, podmínky na to mají. Bohužel nehrají a vystačí si s krajem. Z toho jsem zklamaný a smutný.

Blížíme se ke konci našeho povídání. Jak jsi vůbec osobně spokojen s návštěvností dvorského zimáku?

Jsem i nejsem. Když vezmu v úvahu naše umístění v tabulce, jsem moc rád, že máme věrné diváky, kteří si najdou cestu na stadion. I tak bych uvítal o něco vyšší návštěvy, standard by měl být okolo 600 diváků. Mám dojem, že nyní jsme statisticky na nějakých 540, ale s připočtením derby, takže žádná sláva. Oproti jiným je to však poměrně dobré číslo a celkově se prozatím za skupiny Střed a Sever řadíme na 5. místo. Vyšší návštěvnost by Dvoru pochopitelně slušela a jistě měla nemalý vliv na atmosféru zápasů.

Nejbližším duelem je sobotní souboj s týmem Řisut. Jak se na utkání těšíš a troufneš si na závěr tipnout, jak zápas dopadne?

Jsem nemocný, takže vůbec netuším, jestli budu moci jít. Ale i když budou Řisuty těžkým soupeřem, vyhrajeme 4:1. Mimochodem, až za týden skončí utkání v Bílině, očekávám v tabulce 41 bodů.

Sobotní program II. ligy

17.00: Dvůr Králové nad Labem - Řisuty, Nymburk - Děčín, Letňany - Bílina. 17.07: Kolín - Mostečtí Lvi 18.00: Vrchlabí - Kobra Praha, Trutnov - Sokolov, Jablonec nad Nisou - Klatovy.

Tags: