Pekka Lahtinen fandí Rodosu z Finska. A v zimě si rád potřese rukou s majitelem klubu

Obrázek uživatele HC Rodos

Krkonošský deník nabídl svým čtenářům zajímavé téma, jímž byl pohled na zahraniční fanoušky podkrkonošského tria Vrchlabí, Trutnov a Dvůr Králové nad Labem. Možná sami znáte několik příznivců, kteří do našeho města jezdí na hokej a musí přitom přejet hranice České republiky. Jedním z nich je i muž ze Skandinávie.

Naši hokejisté prožívají v posledních letech velmi úspěšné období. Za oživením našeho oddílu stojí místní podnikatelé, především pak nynější majitel klubu pan Vasil Teodoridis, který ze dna krajského přeboru Dvoráky dostal až do druhé ligy.

Ve třetí nejvyšší soutěži v republice má HC Rodos za sebou již třetí sezonu a ne náhodou místnímu mužstvu měsíc co měsíc přibývají fanoušci.

Vždyť například v letošním ročníku měl druholigový tým průměrnou domácí návštěvu 626 diváků! O tu se starají nejen dvorští fandové, ale i skupinky dojíždějící z okolních obcí jako jsou Žireč, Libotov, Bílá Třemešná, Vítězná, Mostek a další.

Jedním z vůbec nejvzdálenějších příznivců HC Rodos je však PEKKA LAHTINEN. Čtyřiašedesátiletý fanoušek, který výsledky týmu pravidelně sleduje až z dalekého Finska a o dění v klubu má díky internetu a sociálním sítím nadstandardní přehled. „Pokaždé když navštívím Českou republiku, snažím se sledovat místní sporty,“ řekl Krkonošskému deníku příbuzný ryze hokejové rodiny Lahtinenových.

Prozraďte jak se vlastně přihodilo, že vy rodilý Fin jste příznivcem královédvorského hokeje.

Na hokej jsem tady chodil ještě v dobách, kdy Petr Škerík (bratr mé švagrové) hrál za mužský tým a kluci Lahtinenovi v juniorských týmech Dvora Králové. Tenkrát si pamatuji, myslím že to bylo v roce 1983, jak jeden zápas s týmem Hronova skončil hromadnou bitkou. Jo atmosféra zde byla vždycky výborná a nebylo to pouze kvůli výbornému pivu nebo tuzemskému rumu.

Jak často z Finska do Čech cestujete a stíháte tu pokaždé navštívit hokejový zápas?

Českou republiku se pokouším navštívit nejméně jednou za rok. A pokud se něco hraje, tak se jdu samozřejmě podívat a zafandit. Teď však cestuji do Čech většinou v létě. Naposledy jsem v zimě navštívil Dvůr Králové v čase vánočním před dvěma lety a to bohužel žádný zápas Rodosu na domácím ledě nebyl.

Dvorští hokejisté jsou už tři roky druholigoví. Berete tuto soutěž pro zdejší město jako odpovídající?

Určitě. Je dobře, že se ve Dvoře Králové podobná soutěž hraje. Rodos je pro město a jeho obyvatele skvělý. Dvoráci mají být na co hrdí.

Jakým stylem vy v zemi tisíce jezer sledujete výsledky a celkově počínání HC Rodos?

Utkání Rodosu sleduji přes internet a na Facebooku. Neutečou mi onlajn přenosy, ale rád jsem i za videoklipy z některých zápasů.

Lední hokej vaší rodině není cizí. Tři vaši synovci například v minulosti hráli za Dvůr Králové. Co další členové rodiny a spojení s tímto sportem?

Doma ve Finsku hokej hraje syn Oskari v týmu Vaajakoski Pelicans. V současné době je ale zraněn. Před dvěma týdny prodělal operaci kolene a jsem rád, že se to hojí dobře. Doufáme, že se operace povedla a uvidíme Oskariho ještě mezi mantinely. Já sám mám funkci předsedy klubu Vaajakoski Pelikaanit. Hrajeme ve třetí divizi, ale pro příští ročník nám bylo nabídnuto působení ve druhé divizi. Ještě jsme však z pochopitelných důvodů nerozhodli, jestli zůstaneme nebo nabídku vyšší soutěže přijmeme.

Vy bydlíte ve městě Jyväskylä, které je u nás známé především díky lednímu hokeji. Chodíte podporovat i tamní klub?

Jyp Jyväskylä jsem letos viděl jenom dvakrát. Máme ale ve městě i jiné oddíly a například co se týče týmu Diskos, který hraje třetí nejvyšší soutěž ve Finsku, jsem téměř jediné utkání nevynechal. S klubem hodně spolupracujeme právě v rámci menších oddílů v našem městě Jyväskylä. Takže se nezřídka na těchto hokejových utkáních objevím i coby pořadatel. Nejraději sleduji zápasy juniorů, znám spoustu juniorských hráčů, proti nimž jsme hráli a někteří hráli i za náš tým Pelikánů. Je příjemné sledovat jejich kariéru a vývoj.

Jak už zaznělo, v Čechách máte příbuzné. Jak tedy prožíváte například reprezentační zápasy mezi Finskem a Českou republikou? Byl jste třeba na některém už osobně?

Finsko-české zápasy pro mě dříve byly doslova nervy drásající. Dnes už jsem ale v klidu. Samozřejmě fandím Finsku, ale když vyhrajete vy, dlouho mi to nevadí. V roce 2006 jsem na mistrovství světa v Rize viděl naživo naše společné utkání. Pár minut před koncem jeden z mých oblíbených hráčů Petteri Nummelin vyrovnal na 3:3, což byl i konečný výsledek zápasu. Podruhé to bylo před pár lety na turnaji Karjala, kam jsme byli jako předsedové hokejových klubů pozvaní coby hosté. Tehdy Česká republika vyhrála.

Momentálně svět zlobí nákaza virem COVID-19. Sledujete dění v České republice? Jaký rozdíl vidíte mezi situací u nás a u vás ve Finsku?

COVID-19 zde samozřejmě také stěžuje život. Sporty ve Finsku byly ukončeny 14. března. Myslím, že Češi epidemii ovládli velmi přísně. Jinak než z počátku ve Finsku. U nás je nejhorší oblastí okolí hlavního města a Tornia na švédských hranicích.

Jaká opatření vaše vláda zavedla a jak se daří s nákazou bojovat?

Uusimaa (oblast okolo Helsinek) byla uzavřená po dobu tří týdnů a zabránila tomu, aby se nemoc šířila příliš rychle. Tornio/Haparanda je dvojce měst na severu země, kde Tornio je ve Finsku a Haparanda ve Švédsku. V oblasti je spousta přeshraniční práce a Švédsko má méně přísnou karanténu. Jsem spokojen s rozhodnutím finské vlády a doufám, že všichni budeme dodržovat pokyny. Věřím, že neuděláme tu chybu, že bychom něco podcenili.

ČLÁNEK O ZAHRANIČNÍCH FANOUŠCÍCH PODKRKONOŠSKÝCH MUŽSTEV V KRKONOŠSKÉM DENÍKU

Dotýká se pandemie hodně také u vás sportovců? Očekává se i ve Finsku finanční krize a s ní třeba spojené problémy ve sportovním odvětví?

Podobně jako v celém světě, také u nás krize přinesla a přinese sportu velké problémy. Nejvíce to poznají profesionální sporty. A zcela jistě nás čekají krachy některých oddílů.

Jak známo, létáte do Čech. Jste však celkově vášnivým cestovatelem? Dotýká se vás hodně zákaz cestování a uzavřené hranice?

Cestovní horečku a chuť cestovat mám opravdu neustále, tedy i teď. Počkejme však v klidu a buďme spolu jinými způsoby. Ke komunikaci máme internet, telefony, možností je spousta.

S kým vlastně nejvíc výsledky Rodosu konzultujete?

O počínání Rodosu si občas napíšeme se synem a někdy s kamarády.

Co byste vzkázal královédvorskému hokeji, majiteli klubu a všem fanouškům HC Rodos?

Nejlepší týmovou podporou je vždycky skvělý fanoušek. Proto nezapomeňte být s mužstvem i v době porážek. Protože pak jste nejpotřebnější. Mějte úctu i k soupeři. Také usilovně pracujte na úspěchu s vašimi chorey mezi fanouškovskými týmy. Majiteli klubu panu Teodoridisovi vzdávám hold za dobrou práci. Klub neustále posouvá dopředu. Četl jsem, že má problémy se zdravím. Přeji mu proto brzké uzdravení a doufám, že si příští zimu na nějakém z utkání Rodosu budeme moci potřást rukou.

A kudy že vlastně vedla cesta Pekky do Čech?

„V roce 1975 se můj starší bratr Kari Tapani přiženil do tehdejšího Československa. Poprvé jsem za ním a jeho rodinou přijel v září 1978 a od té doby pravidelně navštěvuji tuto krásnou zemi. Bráchovi bohužel už jen nosím kytici na hrob, ale vazby našich rodin se s jeho odchodem nezpřetrhaly, za což jsem moc rád.“

 

Tags: