„Závěr sezony? Prostě jsme chtěli pro Dvůr a pro sebe vyhrávat dál,“ říká Patrik Fořt.

Obrázek uživatele HC Rodos

Když ho vidíte na bruslích, těžko uvěříte, že je mu už 41 let. PATRIK FOŘT (na snímcích) již čtvrtým rokem rozdává radost královédvorským fanouškům. V našem městě žije mnohem déle, poté, co ukončil svoji prvoligovou kariéru (Kadaň, Hradec Králové, Havířov, Chrudim), ale rok oblékal dres Trutnova a tři roky hrál ve Vrchlabí.

Na letošní sezonu byl očividně skvěle připraven a na ledě to jen potvrzoval. V kanadském bodování mužstva skončil na pátém místě, mezi střelci byl se sedmnácti trefami čtvrtý za Jirkou Půhoným, Milanem Valáškem a Kubou Luštincem.

Patriku, za sebou máš další sezonu ve dvorském dresu. Máš ponětí, kolikátá v řadě už byla?

(zamyslí se) Počkat, počkat. První v kraji, druhá postup, třetí ve druhé lize a teď čtvrtá. Je to tak?

Přesně tak. Ty jsi za svou kariéru vystřídal hodně dresů. Čtyři sezony za sebou jsi ale dokázal vydržet pouze v tehdy prvoligovém Hradci Králové. Překonáš u nás tenhle svůj „rekord“?

Tak já doufám, že ano. Jsem rozhodnutý pokračovat dál a teď bude záležet pouze a jen na vedení klubu, jestli se mnou bude počítat nebo ne. Ale já určitě končit ještě nechci.

Pro letošní sezonu dal majitel klubu pan Teodoridis dohromady kádr plný kvalitních hokejistů. Jak tě bavil hokej v týmu Rodosu?

Samozřejmě mě bavil. Přišla spousta kvalitních hráčů, ale začátek se nám bohužel nepovedl. Pak se od toho odvíjela celá sezona. Myslím si ale, že ten závěr, kdy si to všechno sedlo a každý hrál, co měl, nakonec vyšel. Když pominu, že jsme nepostoupili do play off, tak sezonu a předváděné výkony můžeme hodnotit jako dobré.

Sezonním cílem byla účast v play off. To se ale nepovedlo splnit. V čem byl podle tebe problém?

Problém byl na tom začátku sezony. Tam jsme ztratili strašně moc bodů a těžko se nám to dohánělo. Navíc jsme hráli pod tlakem. Pořád jsme museli, museli a museli. To byl základ všeho a ten propad tam byl znatelný.

Vy jste přitom na začátku sezony nehráli vůbec zle, ale utkání jste ztráceli v koncovkách. Jaké to bylo na psychiku? Zápas od zápasu vám ujížděl vlak.

Určitě. My do těch zápasů šli s tím, že potřebujeme vyhrát a kolikrát jsme vedli. Často i o víc branek. Zdálo se, že máme utkání pod kontrolou, ale ta psychika hrála velkou roli. Ty závěry jsme neutáhli. Bohužel, když člověk myslí na to, že se může něco stát, tak se to pak opravdu stane.

Že bude play off bez vás, o tom bylo rozhodnuto asi sedm kol před koncem. A vy jste jako mávnutím proutku od té doby všechna utkání vyhráli. Mohlo to být i tím, že z vás spadla nervozita?

Jako mohlo, ale nemyslím si, že to tak bylo. My začali prostě vyhrávat. Přitom jsme zvládali těžké zápasy. I se silnými soupeři se nám dařilo. Celý tým si začal věřit a bylo asi jedno, jestli to play off je pryč nebo není. Navíc chodili diváci, fandili nám, byla tam derby, byly plné haly. Bylo už jedno, zda ještě můžeme postoupit nebo ne, prostě jsme chtěli pro Dvůr a pro sebe vyhrávat dál.

V závěrečných kolech tým předváděl skvělý hokej. Věříš, že v podobné sestavě HC Rodos zůstane i do dalšího ročníku a v něm naplní očekávání?

Já doufám, že ano. Když mužstvo hraje déle pospolu a lajny jsou nějakým způsobem konzistentní, tak i hráči si na sebe zvyknou. Každý ví, kde má být, věří si celá lajna. Ta hierarchie týmu je nějak daná a tím to všechno bylo. Neměnily se lajny každý zápas. Pan Malinský to takhle poskládal a myslím si, že se mu to podařilo.

Dvůr se mohl v sezoně chlubit velmi pěknými návštěvami. Jak se tobě líbila atmosféra na zimáku a co bys vzkázal členům fanklubu, kteří s vámi pravidelně jezdili i ven?

Tak o fanklubu se nemá cenu bavit, od něj to je každý rok perfektní práce. Jak chorea, tak to fandění a cestování na naše zápasy. Je to na jedničku a musím jen opakovat, že byli fantastičtí. Mě ale potěšil i fakt, že lidi chodili opravdu ve velkém počtu. I když jsme měli problémy, i když se play off vzdalovalo. Fanoušci pořád chodili, fandili a atmosféra na našem zimáku byla velmi dobrá. Když budeme hrát, jako na konci sezony, věřím, že diváci na nás budou chodit dál.

Ty jsi i v jednačtyřiceti letech patřil k tahounům mužstva. Výrazně jsi překonal svůj bodový přínos z minulého ročníku. Cítil ses dobře?

Jo cítil. Měl jsem dobrou letní přípravu a důležitý byl i fakt, že se mi vyhýbala zranění. Odehrál jsem vlastně celý ročník. Nějakou roli jsem v týmu měl na začátku, jinou zase na konci sezony. Když mi padají góly, tak si věřím a tuhle hru mohu předvádět ještě pár let (usmívá se).

Samostatnou kapitolou v sezona byla podkrkonošská derby. Ty jsi zářil hlavně proti Vrchlabí. Cítíš v těchto duelech zvýšenou motivaci?

Když je derby, vždycky je to svátek hokeje, svátek pro celé město. Já ve Vrchlabí nějaké sezony odehrál, mám na tamní klub samé dobré vzpomínky. Když člověk někde hrál, chce se ukázat. Když je to vůbec takové derby, tak je to vyhecované, že tomu musíte dát sto procent. Jasně, platí to pro každý zápas, ale v derby se vyhecuje opravdu každý. I proto jsou tahle utkání tak fantastická.

Co zatím říkáš na cestu Stadionu vyřazovací částí? Tvůj bývalý klub bojuje o postup do Chance ligy a předposlední překážkou je soupeř ze Sokolova.

Vrchlabští mají nějaké ambice, mají dost kvalitní kádr, takže mě to nějakým způsobem nepřekvapuje. Předpokládal jsem, že se v této fázi potká právě dvojice Sokolov – Vrchlabí a mezi nimi se ukáže, kdo bude lepší.

Prozraď, jak dlouho ještě budeš odpočívat a kdy ti začne opravdová příprava na novou sezonu?

Teď ještě pracuji s mládeží a zrovna jsi mě zastihl na cestě z Chrudimi, kde jsme vyhráli turnaj a porazili i Hradec. Vracíme se s medailemi. Až se rozpustí led, budu chvíli odpočívat, ale v květnu na to zase vlítneme.

Do nového ročníku už s tebou nepůjde tvůj dlouholetý parťák Ondra Hamerský, jenž letos ukončil aktivní kariéru. Zapátrej v paměti a zkus si vybavit nějaký společný zážitek.

Tak společných zážitků bylo moc. Hráli jsme spolu v Trutnově, pak ve Vrchlabí, teď ve Dvoře. Těžko vybrat jeden moment. Je to o těch oslavách a úspěších. V Trutnově jsme skončili třetí ve druhé lize, ve Vrchlabí jsme slavili postup, to samé ve Dvoře. Byly to naše společné úspěšné okamžiky.

Na ledě v jednom dresu se už nepotkáte, ale oba rozdáváte radost a umění dětem. Jak tebe baví trénování? A těšíš se na další ročník letního kempu?

Trénování je můj život. Když vidím ty děti, jak mají z hokeje radost a nechodí tam jen z donucení, tak je to pro mě takové zadostiučinění. Moc mě to baví a těším se i na kemp. Určitě tu bude od nás ze Dvora spousta dětí a my uděláme další krůček k jejich zdokonalení.

Otázka na závěr: komu fandíš v extralize a kdo podle tebe vyhraje titul?

Tak já se pořád trochu považuji za Hradečáka, takže, kdybych řekl, že fandím někomu jinému, nebyla by to pravda. Fandím samozřejmě Hradci, ale ten přes Brno nepřešel. Teď budu ve hře o titul přát právě Brnu. Myslím si, že Kometa letos vyhraje.

LÍBIL SE VÁM DNEŠNÍ ROZHOVOR? NEVÁHEJTE JEJ OHODNOTIT "SMAJLÍKEM" POD TÍMTO ČLÁNKEM. PŘÍŠTĚ SE POKUSÍME VYZPOVÍDAT TRENÉRA JIŘÍHO MALINSKÉHO A OBRÁNCE MICHALA PETIRU. MÁTE NA ZMIŇOVANÉ NĚJAKÉ OTÁZKY? NAPIŠTE JE DO KOMENTÁŘE POD ČLÁNKEM. PŘÍPADNĚ DEJTE VĚDĚT, S KÝM DALŠÍM BYSTE SI RÁDI ROZHOVOR PŘEČETLI. KAŽDÁ ODEZVA POTĚŠÍ...

 

Tags: